Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Náhlá srdeční smrt je neočekávaná smrt ze srdeční příčiny, která nastává v krátkém časovém období (většinou do jedné hodiny od vzniku příznaků), přičemž srdeční onemocnění může nebo nemusí být do té doby známo.

Smrtnost je jiný název pro letalitu.

Smrtící kvarteto (angl. deadly quartet) je označení pro kombinaci čtyř rizikových faktorů, které se podílejí na vzniku některého z civilizačních onemocnění, a tím přispívají k předčasnému úmrtí. Na definici těchto čtyř rizikových faktorů však nepanuje shoda, proto se obvykle setkáváme s dvěma hlavními (a vzájemně odlišnými) výklady: kombinace: špatného způsobu stravování (viz výživa), nedostatku pohybové aktivity, kouření, nadměrného pití alkoholu; kombinace: obezity, inzulinové rezistence (chorobný stav, při kterém buňky nereagují správně na hormon inzulin), dyslipidemie (nemoci s odchylkami hladin krevních lipidů), hypertenze (vysokého krevního tlaku). Viz také civilizační onemocnění.

Náhlé příhody břišní (NPB) jsou akutní, život ohrožující stavy. Projevují se náhlou nebo pozvolna vzniklou bolestí břicha, doprovázenou nauzeou, někdy i zvracením, přítomností krve ve stolici nebo krve ve zvratcích, případně poruchou vyprazdňování (zácpa, průjem). Postižený může mít zvýšenou tělesnou teplotu a vyšší srdeční frekvenci. Tyto příznaky jsou označovány jako alarmující a lékaře vedou k rychlému řešení a odeslání do specializované péče. Včasné rozpoznání náhlých příhod břišních významně ovlivňuje další osud nemocného. Příčiny mohou být úrazové, infekční nebo mohou vyplývat z poruchy průchodnosti střev. Diagnostika a řešení náhlých příhod břišních přísluší chirurgickému pracovišti. Viz také břicho.

Srdeční frekvence neboli HR (zkratka pochází z anglického názvu heart rate) je počet srdečních stahů (tedy úderů srdce) za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová srdeční frekvence přibližně 60–80 tepů za minutu. Sportovci mají klidovou srdeční frekvenci obvykle nižší než běžná populace, neboť jejich srdce je „trénovanější“. Při fyzické zátěži srdce zvyšuje svou frekvenci až na cca 200 úderů za minutu – a dokáže zvýšit i svůj tepový objem, tedy množství krve vypuzené během jednoho úderu. Viz také tepová frekvence, dechová frekvence, srdeční rytmus, tepový objem a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz srdeční frekvence.

Srdeční dutiny je souhrnné označení pro levou síň, levou komoru, pravou síň a pravou komoru.

Převodní systém srdeční (lat. systema conducens cordis) zajišťuje stimulaci a vedení vzruchu v srdci. Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, je nutné, aby docházelo ke koordinovaným stahům buněk jednotlivých síní a komor, které se musí v rámci každé z nich současně stáhnout či uvolnit. Viz také atrioventrikulární uzel, sinoatriální uzel, Hisův svazek, Purkyňova vlákna, Tawarova raménka.

Srdeční rytmus je pravidelné střídání systoly (stahu neboli kontrakce srdečního svalu) a diastoly (uvolnění neboli relaxace srdečního svalu). Srdeční rytmus je udáván převodním systémem srdečním. Je-li srdeční rytmus narušen, hovoříme o arytmii. Viz také srdeční frekvence.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno čerpat dostatečné množství krve do ostatních částí těla. Může se jednat o chronické srdeční selhá(vá)ní, při kterém se tento jev vyvíjí dlouhodobě, často s postupným zhoršováním stavu, nebo o akutní srdeční selhání, k němuž dochází náhle (např. vlivem akutního infarktu myokardu nebo plicní embolie). Srdeční selhání může mít nicméně řadu příčin, většinou chronických; nejčastějšími příčinami jsou hypertenze a ischemická choroba srdeční.

Chronické srdeční selhání je srdeční selhání, které trvá již tři měsíce nebo i déle. Zpočátku se může vyvinout bez významných příznaků, přičemž však dochází k pomalému zhoršování srdeční funkce až do okamžiku, kdy se u pacienta náhle objeví akutní srdeční selhání. V takové situaci musí být postižený obvykle urgentně hospitalizován.